logo
Farnost Moutnice

Katecheze

Rozlišení na maximum


O rozlišování duchů


Jeden náš nejmenovaný spolužák měl problémy s očima až v takové míře, že si ve zhasnuté místnosti pletl pet-láhev se soškou Panny Marie, ptal se figuríny v obchodě s oděvy na nějaké ponožky nebo místo spolužáka poplácal po rameni profesora stojícího na chodbě u okna. No, špatně vidět, to komplikuje život. O to horší je ale špatně vidět duchovním zrakem. To znamená, když neumíme rozlišovat mezi dobrem a zlem a lásku zaměňujeme se sobectvím, pravdu se lží, toleranci s neústupností, svobodu s násilím. Jednou z nejdůležitějších skutečností v životě je schopnost rozlišovat mezi dobrem a zlem. Jsme toho schopni všichni, jinak by to Bůh po nás nežádal. Díky úsilí o čisté srdce míváme správné vidění věcí. Ne všechno je jednoduché.

Proto se tentokrát budeme zabývat rozlišováním duchů. Hodně si pomůžeme myšlenkami svatého Ignáce z Loyoly, který ve svých Duchovních cvičením uvádí exercitanty do této problematiky. Není záživné, ale zato velmi důležité.

Působí na nás dobří duchové - Duch Svatý, dobří andělé - a zlí duchové - satan a padlí andělé. Dobrými duchy jsme pobízeni k dobru a ctnosti, zlými jsme pokoušeni k hříchu. Bezprostředně může působit v duši pouze Bůh, jen On zná naši duši dokonale, pomáhá svými milosti, ukazuje správný směr, povzbuzuje, utěšuje, ale nevnucuje se. Dobří i zlí andělé se nemohou dotknout jádra osobnosti jako Bůh, mohou se zapojit do již plynoucího proudu myšlenek, úvah, citů a vjemů, mohou se zaměřit pouze na to, co z lidského nitra vychází navenek.

Zlý duch nemá jako Bůh přímý vhled do naší duše, nabízí za svého, odhlíží, v čem jsme slabí, a podle toho pokouší (často pokouší podle našich zálib a také slabých stránek - máš slabou vůli, díváš se na neslušné obrázky, máš problém s alkoholem?...hned ví, jak tě v budoucnu pokoušet). Zlí duchové se narozdíl od Boha vnucují.

Jdeš-li cestou hříchu, tak dobrý duch tě bodá a hryže ve svědomí, zlý ti ale předkládá zdánlivé příjemnosti a rozkoše (služ ďáblu a peklem se ti odmění!). Jdeš-li cestou ke ctnosti, od dobrého k lepšímu, dodává ti dobrý duch odvahu a sílu, dává útěchy (příjemné pocity), slzy pokání nebo štěstí, dobrá vnuknutí, pokoj, odstraňuje všechny překážky, aby jsi pokračoval v dobrém, zlý duch naopak zuří a snaží se tě svést - klade překážky, vede k neopodstatnělému smutku (ten smutek nemá rozumný důvod!), znepokojuje tě nesprávnými důvody (nesmyslné argumenty), aby jsi už dále nepokračoval v dobru.

Když jdeš cestou k dobru, vstupuje k tobě dobrý duch jako do vlastního domu s otevřenými dveřmi - jemně , zlehka a mírně, zlý pak nutně musí vcházet jako do cizího domu - prudce, hlučně a neklidně. Když jdeš cestou ke zlu, je tomu právě naopak.

Takže vidíš, že Ignác nepokládá pokoj, radost, uklidnění, ticho, jemnost a mírnost a jejich protiklady - rozrušení, smutek, neklid, hluk, drsnost a tvrdost - za nepochybná znamení, zda jsi pod vlivem dobrého nebo zlého ducha. Musíš rozlišovat podle jiných měřítek!

Vysvětlíme si to na daru. Dáš někomu dar nezištně, protože jej máš rád a chceš mu udělat radost nebo proto, aby mu pomohl z tíživé situace. Plodem je prohloubení vztahu, radost z dobra, dobrý příklad a podobně. Byl jsi pod vlivem dobrého nebo zlého ducha?

Můžeš ale darovat něco zištně, i když se to zaobalí do vznešených slov, myšlenek atd. (ďábel je otec lži! - nezapomínej na to). Můžeš tak dávat za účelem někoho si koupit, abys člověka umlčel (dary svazují ústa) nebo tě k tomu může vést tvá žárlivosti (trumfneš soka a budeš hrát první housle v životě dotyčného člověka - kořen je pýcha: být na prvním místě..., ale to patří Bohu!) anebo se může jednat o úplatek (získáš nečestně něco, co se ti nedaří získat čestným způsobem). Plody takového jednání jsou ublížení hříchem zamlčení pravdy nebo neštěstí zdánlivého soka nebo napětí ve vztahu s zdánlivě milovanou osobou (té jsi ublížil hříchem žárlivosti) anebo vyloučení podpory sociálně potřebným a podobně. Byl jsi pod vlivem dobrého nebo zlého ducha?

Proto náš božský Mistr to shrnuje takto: „Poznáte je po jejich ovoci. Copak se sklízejí z trní hrozny nebo z bodláků fíky? Tak každý dobrý strom nese dobré ovoce, ale špatný strom nese špatné ovoce“ (Mt 7,16-17).

Co z toho plyne? Dívej se na plody svého jednání: včas se ptej, k čemu tvé konkrétní rozhodnutí povede, proč to ve skutečnosti chci, jaký je můj skutečný úmysl. Podle svatého Ignáce začátek, prostředek a konec toho všeho má být dobrý, klonící se ke všemu dobrému - to je znamení dobrého ducha. Když vidíš, že na začátku rozhodnutí nebo v průběhu toho skutku nebo na konci (ve výsledku) je přítomné něco špatného, je to neklamným znamením, že jsi se nechal svést.

Zlý duch se podle svatého Ignáce chová jako žena, aniž by chtěl něžné pokolení urazit :) To znamená, že jeho síly jsou slabé, rád by ale dělal dojem silného - je třeba se proti němu postavit modlitbou a Božím slovem, pak prchá, jinak bude mít navrch on. Dále se chová jako nepravý milenec: Přeje si zůstat v skrytu a nebýt odhalen - proto je třeba odhalovat své nitro zpovědníkovi a duchovnímu vůdci, ďábel pak opět prchá, jinak tě bude trýznit. A konečně se projevuje jako velitel: Zaujme postavení, vyšetří síly a stav pevnosti, kterou jsi ty, a napadne tě na tvém nejslabším místě - proto je třeba posilovat svoji duši duchovním životem - Boží milost nás činí pevnými.

Jsme děti Boží - ďábel se Božích dětí bojí. Když žiješ s Ježíšem, jsi v bezpečí - u Něho jsme vždy v bezpečí! Neměli bychom upadnout do žádného extrému - podceňovat zlého ducha ani se jím příliš zabývat. Do naší bezradnosti vstupuje Bůh svojí radou.

P. René Strouhal